PROČ (NE)známe právní mapy?

Přesně 20 let zpět, jsem na fakultě studentům 5. ročníku v předmětu Znalectví v oboru GaK vysvětloval, co je „právní mapa“ (soudní, knihovní, pozemková mapa). Každý student, který pochopil operáty bývalých pozemkových evidencí, které pro občany povinně dle zákonů vytvářeli bývalé Katastrální měřické úřady – Knihovní soudy – Berní (daňové) úřady do konce roku 1950 v bývalém Československu neměl problém s definicí právní mapy…

Všechny tři orgány, měly zákonnou povinnost udržovat „své“ informace se skutečností (faktickým stavem) a vzájemně o tom informovat (pozemnostní archy, ohlašovací listy, tabulární sdělení) ostatní dva orgány státní správy. Ne občané, ale tyto orgány zabezpečovaly aktualizaci = sjednocení stavů technického, právního a finančního se stavem faktickým – skutečným, ve svých operátech pozemkových evidenci.

„Stabilita“ (ve statice tři body), tohoto systému vyplývá z pochopení poslání, že základní informace o každém pozemku jsou technicko-právně-finanční, proto pozemková vložka obsahovala jenom listy A, B, C, s důležitou mojí osobní poznámkou, že pořadí listů je v narůstající důležitosti pro vlastníky nemovitostí.

Citace z katastrálního zákona č. 177/1927 Sb.:

„Katastrální měřický úřad přezkouší nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a v pozemkovém katastru a to tím způsobem, že porovná výpis z knihovních vložek s pozemnostními archy. Před tím porovná knihovní soud na požádání katastrálního měřického úřadu výpisy z knihovních vložek se zápisy
ve veřejné knize, doplní neb opraví tyto výpisy, potvrdí shodu a udá den, měsíc a rok, kdy byly porovnány. Při obnově mapy pozemkové knihy porovná katastrální měřický úřad tuto mapu s mapou katastrální.

Zakreslení knihovně provedených změn v předmětu měření nebo označení parcel do mapy knihy pozemkové, do mapy desk zemských a do mapy knihy železniční vykoná měřičský úředník při úředních dnech a nestačí-li mu čas, zašle
po vzájemné dohodě na dobu nevyhnutelně nutnou knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu za tou příčinou mapy pozemkové knihy s pomůckami a doklady,“

Pro Vaše snadnější pochopení: pozemnostní arch – součást písemného operátu pozemkového katastru, která obsahuje soupis všech parcel jednoho vlastníka (držitele) nebo spoluvlastníků (spoludržitelů) v jednom katastrálním území.

Obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotně právní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim. Novým mapováním ani geometrickým plánem nevzniká vlastnictví, nebo změna ve vlastnictví… to hlavně pro zeměměřiče.

Když zeměměřič nepochopí, jaké technické údaje jsou závazné pro vznik právních vztahů k nemovitostem, nemůže ani pro vytýčení neznatelné hranice „najít“ ty správné údaje. Nejpohodlněji je tvrdit, že ty soudní mapy nekvalitně aktualizovali na knihovních soudech, ale dle výše citovaného ustanovení bývalého katastrálního zákona to byly měřický (evidenční) úředníci katastrálních měřičských úřadů. Tedy Vaši bývalí kolegové a Vy si myslíte, že dělali protiprávně? Já předpokládám, že
jak oni, tak i Vy děláte své zeměměřické činnosti kvalitně po odborné stránce a podle platných právních předpisů.

A na závěr pro Vaše produktivní myšlení k témě „právní mapy“ Vám poskytnu nápovědu pomocí následujících otázek:

1. Jaký technický údaj od zeměměřiče je podstatný (závazný) pro určení předmětu věcného práva – nemovitosti (pozemku, stavby)?
2. Co potřebuje návrh zápisu změny kromě GP do katastrálního operátu (SPI, mapy), aby byl přijat a stal se pravomocný?
3. Které geodetické (technické) údaje reprezentují předmět – rozsah vlastnictví Vaší nemovitosti (pozemku)?
4. Kdo má dnes zákonné oprávnění k autoritativnímu (rozhodnému) určení průběhu vlastnické hranice pozemku v terénu?

Tento článek jsem napsal k 10 letému výročí úmrtí již zesnulého experta dané problematiky, kterým byl Ivan Pešl († 19. 2.2004), byl to odborník, s kterým jsme osobně vedli „plodné“ diskuse a který jednou za čas něco publikoval (dle svého vyjádření: „pro lidi v Praze“). Prosím, věnujte mu také svoji tichou vzpomínku.

K této publikační aktivitě mě inspiroval šéfredaktor (časopis Zeměměřič) Radek Petr myšlenkou v úvodníku časopisu Zeměměřič „…stačí, aby každý udělal jen o kousek více než to, co musí…“ – já nemusím, ale chci… Píši to pro všechny, kteří chtějí být odborníci svého oboru a T-profesionálové. Kdo to je T-profesionál? Má hlubokou odbornost (svislá část písmene T a nad ní nezbytný přesah zahrnující desítky potřebných způsobilostí, aby byl úspěšný i komerčně). Pojmenoval a velmi zdařile to vysvětlil Robert Vlach na svém webu „na volné noze“.

P. S.

Prosím Vás – všechny čtenáře o shovívavost ke vyjádření myšlenek v mých článcích, nebavme se KDO (JAK), ale CO se mi snažil sdělit, vysvětlit, pomoci mi pochopit. Jsem si ovšem plně vědom, že pochopení, potřebuje něco o dané problematice nastudovat, vědět a něco o tom pročíst, např. jak to probíhalo v minulosti, nebo se zeptat lidí, kteří to v minulosti dělali. Sám jsem pro správné pochopení pročetl tisíce stran a stovky hodin naslouchal lidem, kteří byli součástí té naší minulosti…

Další články na tému „PRÁVNÍ MAPY“ budou postupně publikovány, např. „PROČ právní mapy, 9 důvodů PROČ potřebujeme právní mapy, PROČ je dnes garance (jistota) vlastnického práva k nemovitostem JINÁ…