Bejvávalo

Přehled právních norem pro znalce v minulosti.

Základní právní předpisy o znalcích vůbec a o provádění znaleckého důkazu podávají předpisy práva procesního, upravující řízení před soudy mezi ustanoveními pojednávajícími o důkazu. Byly to civilní řád soudní a trestní řád.
Mimo ustanovení základní, byly otázky vyplývající z povahy znaleckého důkazu doplněny a upraveny ustanoveními zvláštními a celou řadou norem správních, takže přehledné sestavení a uspořádání těchto norem, porůznu vydaných, bylo žádoucí.
Například:
O předvolávání měřičských úředníků pozemkového katastru za svědky nebo znalce (znalecké svědky) v civilním řízení soudním, platí výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 23. srpna 1930, č. 29.492, Věstník č. 16.

Pojem znalce a jeho práva a povinnosti v minulosti.

Znalci přibíráni jsou soudy za tím účelem, aby těmto sdělovali svůj úsudek o skutečnostech a předmětech, podle svých zvláštních odborných vědomostí.
Znalci jsou tedy osoby na řízení před soudy nijak nezúčastněné, mající zvláštní odborné vědomosti, které získaly ať již svým vzděláním, nebo praktickou činností a mohou proto svými posudky objasniti soudu skutkový stav věci, který by pro jeho specielní povahu nemohl soudce sám proniknuti.
Znalci nemohou býti však přibráni k provedení důkazu v takovém případě, kde jde o obor práva nebo o právní posouzení sporné otázky. Takovéto sporné otázky musí vždy posouditi jen soud sám a znalci nepřísluší, aby ve svém posudku řešil a posuzoval otázky právní. To do znaleckého nálezu a posudku nepatří.
K přibrání znalců a tím k provedení důkazu znalci dochází v řízení sporném v řízení průvodním, v řízení trestním i při vyšetřování daných podezření z trestních činů a i při hlavním přelíčení v řízení důkazním. V jiných případech, jako na příklad v řízení exekučním, potom za účelem provedení soudního odhadu věcí movitých i nemovitých, před jejich prodejem ve veřejné dražbě.

Význam znaleckého důkazu má značnou důležitost jak pro soudy v jejich úkolu jako úřadů státnich, vykonávajících spravedlnost ve státě (v řízení trestním), tak i pro strany na řízení zúčastněné (ať v řízení trestním nebo v občansko-právních věcech).
Proto jest žádoucí, aby za znalce byly ustanoveny osoby, které mimo svou způsobilost odbornou mají i kvality mravní spolehlivosti. Takovéto osoby vyhledávati teprve tehdy, když by jich bylo v řízení zapotřebí, zdržovalo by běh řízení. a proto zavedeny jsou u soudů zvláštní seznamy osob, které jsou v každém směru způsobilé podávati soudům k vyzvání odborné nálezy a posudky o otázkách, které jim soud označí. O podmínkách zápisu osob jako znalců do těchto seznamů stálých soudních znalců a o vedení těchto seznamů, jakož i o jmenování znalců bude pojednáno zvláště. Všichni znalci, zapsaní ve stálých seznamech znalců a i ti, kdož vědu, umění, řemesla nebo živnosti, jichž znalost jest předpokladem posudku soudem požadovaného, provozují veřejně ke své výživě, jako lékaři, lékárníci, advokáti, stavitelé, technici, chemici, továrníci, zemědělci, profesoři, lesníci a podobně, jsou povinni na požádání dostaviti se k soudu a podati svůj nález a posudek o sporné skutkové otázce, kterou vzhledem k svému odbornému vzdělání nebo praktické činnosti a zkušenostem, mohou správně posouditi. Tato povinnost jest analogická povinnosti svědecké, byť byla užší, neboť jest omezena na osoby zvláště k tomu způsobilé.

Znalci mají právo žádati soudce, aby jim vydal k ohledání sporné předměty pokud se tyto nalézají v soudní úschově, dovolil jim nahlédnout do soudních spisů, pokud toho znalci potřebují k svému nálezu, nebo posudku. Znalcům dále přísluší právo býti přítomni ústnímu jednání, hlavnímu přelíčení a soudnímu ohledání a mohou tak dobře sledovati přednesy stran i výpovědi svědků, těmto klásti i otázky čímž mohou získati důležitý podklad pro podávání nálezu a posudku. Jedná-li se o věc složitou mohou žádati, aby k podání písemného nebo ústního posudku a nálezu dána jim byla přiměřená lhůta. Mohou žádati před uplynutím této lhůty soud o to, aby uloženou lhůtu dále prodloužil, když jim nebylo lze v povolené lhůtě své práce znalecké skončiti.
Práce znalců tkví v nálezu a posudku, který soudu o sporném skutkovém stavu předkládají. Nález má obsahovati přesný popis ohledaných předmětů, jakož i seznání všech důležitých skutečností zjištěných znalcem při ohledání, které mohou míti nepochybný význam pro znalecký posudek. Možno-li tuto část znaleckého důkazu nazvati částí popisnou, jest konečný závěr, ve kterém znalec podává svůj subjektivní názor opřený o své odborné znalosti, části posuzující a tento posudek jest vlastním účelem znaleckého důkazu.
Práce znalců jest důležitá a musí býti se strany znalců vykonávána s největší možnou opatrností a svědomitostí. Vždyť znalci ručí podle předpisů všeobecného občanského zákona o náhradě škody stranám za škodu, kterou by snad těmto způsobilí podá-ním vadného posudku. Aby k tomu nedošlo, může jím mimo jejich odbornou kvalifikaci k tomu pomoci i přísná nestrannost, kterou musí při výkonu svého znaleckého úřadu vždy zachovávati.

Vzorec přísah, jež mají býti vykonány před soudem, má zníti bez ohledu na vyznání přísahajícího:
pro svědky v civilním a trestním řízení:
»Přísahám Bohu Všemohoucímu a Vševědoucímu přísahu čistou, že o všem, nač od soudu jsem byl tázán (budu tázán) jsem vypověděl (vypovím) pouhou a úplnou pravdu a nic jiného než pravdu, k tomu mi dopomáhej Bůh!«
pro znalce v řízení civilním a trestním:
»Přísahám Bohu Všemohoucímu a Vševědoucímu přísahu čistou, že nález a svůj posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle pravidel vědy (umění, řemesla); k tomu mi dopomáhej Bůh!«

Možná se mnozí z vás diví textu přísahy znalce v minulosti, tak jak se já divím dnešnímu textu slibu znalce. Podle stávajícího zákona o znalcích (účinný od roku 1967) soudní znalci nepřisahají, jenom slibují…

Slib zní: „Slibuji, že při své znalecké (tlumočnické) činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou (tlumočnickou) činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké (tlumočnické) činnosti dozvěděl.“

A pro srovnání slib znalce na Slovensku:

„Sľubujem na svoju česť a svedomie, že pri výkone svojej činnosti budem dodržiavať Ústavu Slovenskej republiky, ústavné zákony, zákony a ostatné všeobecne záväzné právne predpisy a morálne a etické zásady výkonu tejto činnosti, že svoju činnosť budem vykonávať osobne, nestranne a nezaujato podľa svojho najlepšieho svedomia a vedomia, že budem plne využívať všetky svoje odborné znalosti a že zachovám mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých som sa pri výkone činnosti dozvedel.“.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *