SPOR O HRANICI

Jak vzniká spor o hranici?

V dnešní době převážně nesouladem evidovaného stavu v katastru nemovitostí (dále KN) v nových digitálních katastrálních mapách a skutečným (faktickým) stavem reprezentovaný rozhradou (oplocením). Moji klienti již pochopili, že dle kupní smlouvy kupují jenom parcelu (tedy kartografický obraz pozemku) a pokud pozemek jim vytýčí soudní znalec tak preventivně předcházejí sporu o hranici – lépe řečeno sporu o průběhu vlastnické hranice se svými novými sousedy.

Vlastnické hranice mezi pozemky jsou většinou reprezentovány různými druhy oplocení (rozhrady). Rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky ve skutečnosti, ať již jsou přirozené či umělé. Jiné to je, pokud oplocení, mezníky, nebo jiné označení hranice ve skutečnosti schází. Ovšem v obou případech když vzniká spor o hranici mezi sousedícími vlastníky pozemků všichni v prvním řadě běží na Katastrální úřad. A pokud mají výjimečné štěstí na ochotného a odborně zdatného úředníka získáte možná některou z následujících informací:

1. KÚ eviduje jenom stav, který jim doložil vlastník pozemku, když pozemek vznikl a byl jeho obraz (parcela) v minulosti zakreslena do analogové (grafické) mapy. Co byly většinou aktualizované původní mapy vyhotovené z období let 1824 až 1843. Vlastnické hranice při digitalizaci katastrálních map přepracováním se neměří. Všechny zákonné povinnosti vlastníků a jiných oprávněných viz v ustanovení § 37 katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.
2. Podrobné (lomové) body vlastnické hranice mají přiřazený kód kvality souřadnic, který vypovídá jenom o přesnosti souřadnic podrobných bodů, není to přesnost zaměření podrobného bodu hranice.
3. Přípustné odchylky u kódu kvality 3 (nejlepší) je mezní (dovolená) polohová chyba (odchylka) 0,40m, a u kódu kvality 8 je mezní polohová chyba 2,83m. Často se ovšem zjistí „posun hranice“ i o 3, 5, 7, nebo 10 m, jenže závazným údajem v katastru nemovitostí není absolutní poloha vlastnické hranice.
4. Spor o hranici není chybou, co je chyba v katastrálním operátu, je definováno v ustanovení § 36 katastrálního zákona. Vznikne-li spor o to, kudy probíhá hranice sousedících pozemků, není jistý ani rozsah vlastnického práva, k jehož posouzení nemá katastrální úřad pravomoc (oporu v kat. zákoně).

JAK předejít sporu o hranici?

Pokud se chcete vyvarovat možných sporů, nechte si vytyčit evidovaný stav vlastnické hranice v KN úředně oprávněným zeměměřických inženýrem (dále ÚOZI), nebo lépe soudní znalec tak přímo v terénu uvidíte rozdíl mezi stavem skutečným (faktickým) a evidovaným na Katastrálním úřadě. Každý ÚOZI musí podle katastrální vyhlášky vytyčit jenom stav evidovaný v KN, takže další vytýčení jiným ÚOZI jsou zbytečně vyhozené peníze. Podobné je to, když vám někdo poradí dát si vyhotovit geometrický plán pro účely upřesnění hranice, a nedoplní podstatné, že k tomu potřebujete souhlas vlastníka sousedního pozemku. Pokud je rozdíl mezi vytýčenou evidovanou hranici v KN a skutečným oplocením nad rámec Vašeho akceptování, oslovený soudní znalec v oboru geodézie společně s vlastníky začnete tento rozdíl řešit s jeho pomocí a možná předejte budoucímu sporu o hranici.

Co (ne) dělat když spor o hranici vznikl?

Požádat soudního znalce v oboru geodézie a kartografie o jeho odbornou pomoc.

Nežádat Katastrální úřad o opravu chyby, nebo „má se zato“ že do KN bylo vše zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Prozatím neoslovovat advokáta – nebo žádný vám nezjistí, zdali jste v právu. Protože skutkové zjištění o průběhu vlastnické hranice mezi pozemky není zjištění právní, ale odborné – v tomto případě geodetické – nutně potřebujete soudního znalce v oboru geodézie. Pokud vám soudní znalec potvrdí, že právo je na Vaší straně, máte největší šanci následně již s pomocí advokáta (nejlépe se specializací na pozemkové právo) spor o hranici vyhrát.