Řízení SOUDU o úpravě hranice. (1. část)

„Z historie se učíme, že se z historie neučíme.“ Hegel

Tento článek si klade za cíl jenom inspirovat k zamyšlení, k informování jak soudy aplikovaly institut řízení o vlastnické hranici v minulosti a projevit názor soudního znalce v oboru geodézie a kartografie.

V čísle 2/2001 časopisu Ad notám byl publikován článek JUDr. Jiřího Spáčila s názvem „O žalobě na určení průběhu hranice mezi pozemky“. V závěru článku potom autor klade dalším otázku, kdy je ve věci týkající se určení průběhu hranic pozemků namístě, aby soud takovou věc postoupil k řešení katastrálnímu úřadu. Ovšem Mgr. Ing. P. Baudyš mu kvalitně popsal a zdůvodnil v  Ad notám č. 5/2001 v článku „K určení průběhu hranice pozemku“ proč soudy a ne katastrální úřady. Zopakuji jedinou větu, co tam bylo napsáno: „Řešení otázky, kudy probíhá hranice pozemků, je alespoň v případě, že se jedná o vlastnickou hranici, otázkou občanskoprávní.“ Od té doby jsem nic kvalitnějšího nečetl, i když máme již pár let NOZ a stále neuchopitelný § 1028 v něm. Výše zmíněné články jsou základní a výchozí pro pochopení problematiky úpravy (obnova, oprava a stanovení) vlastnických hranic.

Za platnosti OZO byl každý ze sousedů oprávněn žádat, aby hranice byly soudem obnoveny nebo opraveny (§ 850 obč. zák.). Žádat, bylo totéž, jako podat u soudu návrh. Teprve potom mohl soud zahájit řízení o úpravě hranic.

O odmítnutí žaloby rozhodne z úřední povinnosti, která mu ukládá, že nesmí ve sporném řízení řešit otázky, spadající do oblasti řízení nesporného. A rozhodnout o pochybnostech stran hranic patří do řízení nesporného (§ 850 obč. zák.). Nemusí tedy soudce čekat, až strana namítla nepřípustnost pořadu práva, nebo čekat ani nesmí (§ 240, třetí odstavec c. ř. s.). Jakmile usnesení o odmítnutí žaloby pro nepřípustnost pořadu práva nabyla právní moci, byla žaloba pro sporného soudce definitivně vyřízena.

Strana podala žalobu a nic víc. Přála si určité řízení o své záležitosti. Tomuto přání dala jasný výraz obsahem žaloby. Soud není oprávněn, aby nutil stranu do řízení, které nežádala. Nejde tu přece o skutečnosti, jež vyšetřil a v rozhodnutí zhodnotil přísluší soudu z moci úřední. Strany si mohly dát upravit hranice soudem, ale nemuseli, a to ani tehdy ne, když pro pochybnost o hranicích soud žalobu odmítl.

Institut řízení o úpravě hranic ponechal osnovu v podstatě bez změny.
V jednotlivostech lze podotknout: Uvádí se výslovně, že oprava hranic a stejně jejich obnova děje se řízením nesporným.

Místo »hranice sporné« zavedl se výraz hranice pochybné. Změna vyloučí podávání návrhů vždy, když půjde o hranici jen spornou, kdy totiž hranice třeba znatelné začne některý soused najednou neuznávati prostě proto, že si činí nárok na pruh za hraniční čarou. Návrhy takové za dosavadních předpisů jsou dosti časté.

Měřický komisař Ing. Karel Letocha ve svém článku „O pozemkových hranicích a jejich zjištění při katastrálním řízení“ v Zeměměřičském Obzoru SIA v roč. 6/33 píše: Pochybná hraníce je ta, kde jeden nebo oba držitelé mají určité pochybností o správnosti užívané hraníce, ale nemíní býti pro ni ve sporu; bývá obyčejně v přírodě nejednoznačně označena (mezí, brázdou, živým plotem a p.) a pokojně užívána. Má-li pak býti omezníkována, jsou držitelé ochotni se o ni dohodnouti a trvale ji jednoznačně stabilisovatí, obyčejně za účastí třetí osoby. Takto dohodnutou hranici nutno považovati za platnou a pochybnost za odstraněnou. Nemohou-li se držitelé o hranici dohodnouti, nebo chtějí-li přímo, aby hranice byla určena soudně, je hraníce sporná. Katastrální zákon v § 12 vyžaduje omezníkování před komisionální pochůzkou; praxe však ukazuje, že držitelé velmi často tuto povinnost nesplní.

Někdy proto, že chtějí použiti tímtéž zákonem jim poskytnuté výhody a za přítomnosti katastrální komise vyrovnati nebo zaokrouhliti si hranice a pak teprve je omezníkují. Nejčastěji vsak tehdy, jsou-li držebnostní poměry nejasné, hranice neznatelné nebo sporné a kdy držitel čeká na měřičského úředníka a členy komise a též na svého souseda, aby hranice byly při této příležitosti definitivně dohodnuty.

Jsou celé tratě, kde není na hranicích jediného mezníku. Mezi jednotlivými držiteli jsou často jisté pochybnosti o správnosti dosud užívaných hraníi, tito nejen neomezníkují, ale ani nepřipustí omezníkování hranic před komisionelním zjišťováním. Nerozhodnost i jisté napětí mezi držiteli zvyšuje okolnost, že katastrální komise nutí každého držitele v případech dříve nejasných nebo pochybných hranic jednou se rozhodnouti pro určitý definitivní průběh, tuto hranicí uznati a podle ni se říditi.

Měřičský úředník spolupůsobí ve všech těchto případech, kdy se hranice při komisi teprve dojednají, jakož i při mimosoudní obnově a úpravě hranic, jak se o ní zmiňuje v § 853 obč, zákon. Při tom je postupovati jak podle ustanovení katastrálního zákona, tak i v duchu příslušných paragrafů občanského zákona.

Mohou tedy pří komisionelním řízeni nastati tyto případy:

1. Hranice je označena jednoznačně. Šetření se pak týká toho, zda držitelé určují průběh hranice souhlasně; např. u zdi, zídek se vyšetří, ke které ploše se hranice přimyká, nejde-li o zeď společnou, v kterých místech se hranice lomí, vystupuje a p., což se označí trvalou barvou. I u těchto hranic může dojíti ke sporu; ten, nemůže-li býti odstraněn dohodou, vyřídí měřičský úředník sepsáním protokolu o sporné hranici a zasláním příslušnému soudu.

2. Hranice je neomezníkována a je označena nejednoznačně, nebo je vůbec neznatelná. Měřičský úředník vždy vychází ze zásady, že držitelé mají i

v těchto případech ukázati průběh hranice. Stane-li se tak, a oba při tom uznají hranici za pokojnou a platnou, rozhodne, v kterých místech má býti omezníkována, aby ohraničení odpovídalo zákonným předpisům. Je-li hranice pochybná, a držitelé nemohou ukázati její přesný průběh, snaží se, aby se držitelé dohodli. Tím jistě nepřekročí meze své působnosti; neboť při tak důkladné revisi držebnostních poměrů v katastrálním území, jako jsou komisionální pochůzky všech držebnostních hraníc před novým měřením, neposloužilo by se věci ani držitelům, kdyby se každý takový případ předával k soudnímu vyřízení. Také § 853 obč, zák. dává přednost mimosoudní úpravě hranic, je-li tato možná. Při snaze dosáhnouti dohody, může měřičský úředník upozorniti strany, že v § 851 obč. zák., podle kterého postupuje soudce v nesporném řízení, klade se váha na poslední pokojnou držbu. Také vyzve členy komise, po případě přítomné staré pamětníky, aby vyslovili mínění o průběhu hranice. Pokud se týče sdělení údajů ze staré katastrální mapy (např, šířky pozemku a p., když se držitelé ptají »jak je to v mapě«) doporučuje se opatrnost, neboť i jednoduché zjištění měr předpokládá přezkoušení správnosti zákresu, zjištění srážky a pevných bodů. Při řízení je třeba dbáti toho, aby konečná dohoda vyšla od držitelů samých, neboť měřičskému úředníku nepřísluší právo rozhodnouti ani určiti hranici, jako např. soudci v nesporném řízení při úpravě hranic.

Trvají-li držitelé na protichůdných tvrzeních a není-li možno dospěti k dohodě, usnese se katastrální komise na tom, že hranice je sporná a sepíše o ní protokol. Tím končí v daném případě její působnost a záležitost se postoupí soudu. Jakýkoli nátlak, aby spor byl vyřízen při komisi, není na místě. Protokol má míti příslušné formální a věcně náležitosti (obsažené na př. v § 86 služ. řádu úřadů pozemkového katastru) a bude v něm rozhodnutí předsedy komise, že protokol bude zaslán přísluš, knih. soudu, aby zavedl řízení jako o oznámené změně. Jakmile se komise pravoplatně usnesla o spornosti hranice, sepisuje se protokol z úřední povinnosti a odmítnou-li strany protokol podepsati, není to na závadu; tato okolnost

se může v protokolu uvésti. Stane se totiž někdy, že strany se nemohou dohodnouti na přesném průběhu hranice, ale též nechtějí, aby spornost hranice byla oznámena soudu, nejraději by zůstaly při dosavadní pokojné držbě s neurčitými hranicemi. Ježto však předmětem měření může býti jen určitá a omezníkovaná hranice, musí měř. úředník takovou hranici oznámiti soudu i proti vůli držitelů.

Protokoly o sporných držeb, hranících zaslané soudu jsou oznámení směřující k dosaženi souladu v poz, katastru a v knihách a mapách pozemkových se skutečným stavem. Podle § 15 vl. nař. ke k, z. ma soud o těchto protokolech zavésti řízení jako o oznámené změně (§ 42, odst 2 k. z.), t. j. jedná o nich jako o ohlaš. listech.

Katastr. měř. úřadu přísluší jistě stejné právo domáhati se vyřízení sporné hranice jako u ostatních ohlaš. listů, tím spíše, že v katastrální mapě se vyznačují jen hranice definitivně platné a prozatímní vyznačení sporné hranice je výjimkou, jež může býti připuštěna jen dočasně. Ať už pak je sporná hranice dohodnuta smírem u knihovního soudu nebo rozhodnutím v nesporném řízení, musí býti v přírodě trvale vyznačena a přesni popsána, t, j. zaměřena a znázorněna na geometr, plánu.

Je tedy zákonnými předpisy postaráno o to, aby pro katastrální mapu byly v každém případě zaměřeny hranice, které mají plnou právní platnost jako hranice držebnostní.

Nejširší (všeobecný) termín kolem vlastnických hranic byl „úprava“. Další byly spojeny s procesem řízení od podání žádosti (žaloby) jednoho vlastníka (držitele) k určitému řízení své záležitosti do jeho konsenzuální, nebo kompromisní dohodu, nebo právoplatnému rozhodnutí.

• 1) OBNOVA (Grenzerneuerung) = verifikace, ověření, potvrzení obnovy (stabilizované=označené) hranice. O obnově můžeme mluvit tehdy, když je nebezpečí, že by hraniční znaky, které tu vskutku jsou, mohly se stát spornými (neprůkaznými), mohl by zmizet, neboť původní byl nahrazen (sousedem, laikem). O obnově můžeme mluvit, pokud mezníky chybí (hranice je neznatelná), ale přesto sousedé jsou ve shodě a chtějí, aby byla tato hranice soudem vymezená.
• 2) STANOVENÍ (Grenzbestimmung, Grenzscheidung – fines restituere, regere, trimere) = nové zřízení, vytvoření, vymezení, hranice
• 3) OPRAVA (Grenzberichtigung) = náprava, korekce, hranice

Oprava a obnova by měla probíhat na soudě v řízení nesporném a použít v návrhu výraz pochybná hranice. Bohužel dnes neznáme nesporné řízení a v komentáři NOZ tvrdíme, že všechny pochybné („nejasné“, „neurčité“ prostě neznatelné) hranice jsou sporné. Za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, není číselně vyjádřena souřadnicemi.

Pro občana vlastníka je nepodstatné zdali jde o sporné/nesporné řízení a rozsudek deklaratorní (procesní), nebo konstitutivní (právotvorní). Soudy samé by měly klasifikovat jak požadavek k oboustranné spokojenosti, právně a rychle rozhodnout. K tomu potřebují mít odpovídající právní předpisy. Je nepodstatné, pro vlastníka-žadatele jaké bude řízení jeho požadavku na soudě, (aplikace institutu řízení o vlastnické hranici), zdali je hranice sporná/nesporná, označená/neoznačená, nebo číselná/nečíselná.

Jedině soud musí vyřešit a rozhodnout o průběhu vlastnické hranice, která určuje rozsah vlastnictví pozemku (nemovitosti). Vlastnická hranice (znatelná, zřejmá) je označená (hraničním znakem, nebo rozhradou), ale soused ji neuznává, vlastník by měl mít právo požádat soud o její úpravu, jako ho měl v účinnosti OZO. První musí být vždy soud se svým vydáním aktu aplikace práva (rozhodnutím ve věci) a až následně technický výkon uložený v rozhodnutí realizuje úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále ÚOZI), protože, k autoritativnímu určení průběhu hranice pozemku nemá dnes nikdo svěřeny žádné kompetence v žádném právním předpisu. ÚOZI mají svěřeny kompetence jenom k vytyčování evidovaného stavu v katastrálním operátu.

Následující tabulka má snahu ukázat na 8 případů reprezentující většinu případů úpravy hranice, zorientovat se v názvosloví – slovních přívlastků hranice, možná nastínit klasifikaci právní normy (žalobního návrhu) a zejména nasměrovat k použití nového § 1028 NOZ.

Ing. Štefan MIKULÁŠEK dělá soudního znalce od roku 1991 v oboru geodézie (katastru) a kartografie. Předmět „Znalectví v oboru Geodézie a Kartografie“ a „Přesnost údajů v katastru nemovitostí“ učil na vysoké škole v létech 1993-1994. A psal dizertační práci s názvem: „Geometrické a polohové určení nemovitostí a jejich účinky na rozsah vlastnictví“ Další informace viz: www.znalechranic.cz .