KDO je znalec a KDO řídí soudní řízení.

Množství tendenčních článků jsem pročetl v masmédiích za poslední týdny a ty mě vyprovokovaly pročíst záznam diskuse z kulatého stolu Aktuální otázky znaleckého práva. V úterý 1. listopadu 2016 se v sídle ČAK v Praze v Kaňkově domě uskutečnila další akce Pražského právnického podzimu – kulatý stůl nazvaný Aktuální otázky znaleckého práva.
Vybral jsem názory, kterých si cením a doplnil je svými 25-letitými zkušenostmi soudního znalce (mé doplnění je psáno kurzívou).
Souhlasím s Prof. Dr. JUDr. Karlem Eliášem „Jestliže se má připravovat nový zákon o znalcích, pak je třeba nejprve diskutovat témata, která má upravovat. Mají mít znalci vlastní samosprávu?“ ANO, ale dle mého názoru odhadce ceny (ekonom, právník, stavbař atd.) není znalec majetku až na některé výjimky, a nemá zdroj relevantních údajů a kvalitní systém používaný např. v Německu.
„Nový občanský zákoník dopadá na znaleckou problematiku vlastně jen třemi ustanoveními: § 5 (povinnost jednat s odbornou péčí), § 2894 (obecná povinnost nahradit působenou škodu) a § 2950 (škoda způsobená informací nebo radou). Pak se ovšem musíme také bavit o limitaci náhrady škody.“ Znalec si v usnesení soudu pročte, že pokud nesplní stanovenou lhůtu na vyhotovení znaleckého posudku, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Soud v danou dobu nemá informace, kolik znalec momentálně dělá znaleckých posudků, jakou lhůtu potřebuje, ale již „upozorňují“ x-násobní pokutou jak je průměrná cena jednoho posudku. K tomu hodinová sazba na úrovni technika a počty hodin snížené vyšší soudní úřednici Vám přijde odměna na Váš účet i za rok v lepším případě za několik měsíců. Je to oboustranně vyvážené? Soud Vám zadá 3 znalecké posudky za rok, neadekvátně je zaplatí, a pokud bude požadovat pojištění a zruší § 127a o.s.ř., předpokládám, že 2/3 znalců skončí svoji činnost.
Souhlasím s advokátem Petrem Medunou, který popsal situaci, „kdy na pozemek, který byl předmětem sporu, byly vypracovány tři naprosto odlišné posudky. Jeden znalec cenu odhadl na 95 miliónů korun, druhý na 200 miliónů a třetí na 170 miliónů. Kdo by tedy měl přijít o razítko?“ Kdybychom pochopili systém katastru za první republiky tak by „čistý katastrální výtěžek“ nepoužíval v České republice v současnosti jenom obchodní řetězec Tesco. Odhadce u nás určí cenu výnosovou, obvyklou… a publikuje cenu „porovnávací“ jako jednoduchý aritmetický průměr z vybraných údajů, které získá z dané lokality… V Německu experti – odhadci jenom zjišťují obchodní cenu pozemků a stavební cenu budov. Cena je vždy jenom odhad hodnoty věci (majetku)! Odhadců je předpokládám ¾ z celkového počtu evidovaných soudních znalců. Takže odhadců je podstatná část a měla by být vnímána jinak jak soudní znalci jiných oborů. Taky souhlasím s JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou „Se znaleckými posudky se ve své praxi často setkávám, zejména když jsou znalci přibíráni pro stanovení ceny nemovitých věcí. Otázkou je ovšem metodika oceňování, protože rozdíly mezi jednotlivými posudky jsou řádové.“ Každý laik, který používá výstupy odhadců, vnímá, že používaná metodika je mimo realitu.
Souhlasím se soudcem Vrchního soudu v Praze JUDr. Janem Sváčkem „Jako soudce jsem si zvykl, že dostávám protichůdné znalecké posudky, což jsem ochoten akceptovat v humanitních a společenských oblastech, ale připadá mi to divné v exaktních disciplínách. Naštěstí máme ustanovení o volném hodnocení důkazů. Znalecký posudek nemá vyšší důkazní hodnotu než výpověď obžalovaného či jiný důkaz. A jako bývalý soudní funkcionář mám ještě jeden poznatek: v návrhu nové právní úpravy znalců se uvažuje s novou skutkovou podstatou trestného činu znalce. To považuji za nesmysl, protože máme dost jiných skutkových podstat a nepotřebujeme tuto zvláštní. Podobně nekoncepční se mi zdá úvaha o kontrolním orgánu, který by měl posuzovat kvalitu znaleckého posudku.“. Kdo jím bude? Možná „nadčlověk“, který místo minimálně 50 hodin, lustrování relevantních údajů, měření, výpočtů a formulování stručné rekapitulace neodborníkům verifikuje (nebo ne) správnost závěrů skutkového zjištění ve znaleckém posudku. Znám revizní znalecký posudek, který má 233 stran nálezu, 2 stránky posudku a žádnou rekapitulaci, ale zde jde, ne o věcnou stránku, ale formální, kterou by možná „nadčlověk“ zvládl…
Souhlasím s Prof. JUDr. Alenou Winterovou, která píše: „Doporučuji návrat do 19. století a ke klasikům civilního procesu… Znalec má svým výkladem rozšířit soudcovy vědomosti tak, aby to soudce pochopil. Zadání posudku má vždy formulovat soud, včetně otázek, protože již otázkami a zadáním je možno ovlivnit“ Stává se, že v úkolech zadaných soudem má znalec vysvětlit ustanovení z vyhlášky, nebo udělat něco co nemůžu dle platných právních předpisů…a odvolat se vůči nevykonatelnému usnesení se může jenom na ústavní soud, pokud si zaplatí advokáta… Souhlasím, že zadání posudku má vždy formulovat soud, včetně otázek, ale když není odborníkem, jak to může udělat bez pomoci znalce? Za 25 let činnosti soudního znalce se na mně obrátil soud (nalézací) a žádal formulovat zadání pro znalce možná jednou. Výstižně stav v našem státě charakterizuje příběh kolegy, který v odpověď na slova úřednici, že nevěděl, že neví, slyšel: „Tak jste se měl zeptat!“.
Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Lubomírem Drápalem se vyjádřil, cituji: „Ústavní soud někdy ruší rozhodnutí alibisticky jen proto, že ve věci nebyl zpracován znalecký posudek. Pak ale nehledejme chybu v právní úpravě nebo na straně znalců.“
Znám případ, kdy znalec ve dvou oborech (druhý obor – odhadce ceny) dostal pořádkovou pokutu ve výši 50.000,- Kč za své chování a byl vyškrtnut ze seznamu soudních znalců v obou oborech.
Souhlasím s názorem soudce Krajského soudu, že: „Znalecký posudek je POUZE jedním z druhu důkazních prostředků. Jeho účelem je podat výklad odborného problému, tj. v podstatě nahrazení nedostatku odborných znalostí soudce, potažmo všech účastníků řízení.“.
Již méně chápu jeho vyjádření: „Zároveň tendenčně psanými znaleckými posudky „na míru“ jedné konkrétní straně soudního řízení velice trpí vážnost této profese a důvěra v ní.“. A nechápu, Proč nic neudělá? Když tam čte znalcovu doložku „Jsem si vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.“. Pokud se jedná o posudek v exaktních disciplínách (zejména v odhadech cen) je potřeba iniciovat proces návrhu na sebrání razítka znalci. Rozhodnout může soud, který znalce jmenoval.
Ombudsman vyzýval ke konci roku 2007 ministerstvo spravedlnosti, aby konečně začalo řešit jeden z největších problémů české justice – nekvalitní práci soudních znalců. S nadpisem v novinách: „Soudní znalci ničí lidské životy“. V roce 2012 se psalo s titulky „Některé zločiny nelze objasnit, mohou za to špatní znalci“.
A ke konci roku 2016 to máme opět v této republice: „Soudní řízení ovládli nedotknutelní znalci“ Znalec je dnes téměř neodvolatelný, shodli se zástupci justice“.

Můžeme stovky let číst různé kritiky na soudce, exekutory či znalce, nebo můžeme přijmout osobní a profesní odpovědnost, a když narazíme na neodbornost či úmysl, iniciovat kárné řízení nebo návrh na výmaz znalce.