V minulosti soudy hranice mohly

– opravit – obnovit – stanovit a dnes jenom „URČIT“…

„Z historie se učíme, že se z historie neučíme.“ Hegel

Poučení z vlastní historie pozemkových evidencí, její správné pochopení
a garance rozsahu vlastnictví nemovitostí ze strany státu chybí, přičemž práva patří bdělým.

Cituji text napsaný v roce 1915:

„Úprava hranic napomáhá ostatně vždy a všude dobré shodě sousedů, najmě ve stavu rolnickém, odklízí nechutné spory, v nichž jeví se zpravidla nepoměr mezi cenou sporného předmětu a obtížemi správného rozřešení sporu jakož i mezi výší soudních nákladů, znázorňuje způsobem každému zřejmým podobu a tvar pozemků mezujících a odnímá tím chuti a pobídky ku porušení cizího majetku. Druhá obnova obč. zákoníka ukládá tu soudcům nové a zvýšené povinnosti, takže nebude od místa, probrati veškera nová ustanovení, vylíčiti jich účel a dosah a přispěti tím ku správnému a spolehlivému jich užití.
Nejasnost ustanovení ob. zákona obč. ve věci té, jakož neutuchající různost mínění při jejich použití byly všeobecně pociťovány jako bolestná stránka našeho práva občanského.
Státní správa byla již odedávna toho dbalá, aby nejen veškery pozemky byly náležitě vyměřeny, nýbrž též dle polohy, rozměrů a ohraničení přesně a neklamně byly určeny. Pohnutkou byly nejen ohledy fiskální, nýbrž i snaha po dosažení pokud možno trvalé právní bezpečnosti. Geometři státní (pro evidenci katastru) mají nejen z moci a povinnosti úřední, nýbrž i na požádání stran vyměřiti pozemky již rozdělené, ba i v jistých případech je vymeziti, není-li hranice vytýčena.
K vyměření a vymezení pozemku již rozděleného vyžaduje se srovnalá vůle stran.Tak povstala ustanovení §§. 850. a násl. ob. z. obč., která spějí k tomu cíli, aby držebnost jednoho každého byla zjištěna, spory byly zamezeny a škody se bylo uvarováno.
§ 850 Byly-li mezníky mezi dvěma pozemky čímkoli porušeny tak, že by se mohly státi naprosto neznatelnými, nebo jsou-li hranice skutečně neznatelny nebo sporny, jest každý ze sousedů oprávněn žádati, aby hranice byly soudem obnoveny nebo opraveny. Proto buďte sousedé obesláni k jednání v řízení nesporném
s upozorněním, že hranice bude stanovena a vymezena i tehdy, když by obeslaný se nedostavil.
Za soudní obnovu nebo úpravu hranic lze žádati podle § 850 ve třech případech:
1) je-li nebezpečí, že by mezníky mezi dvěma pozemky mohly se státi zcela neznatelnými
2) jsou-li hranice skutečně již neznatelné, nebo
3) je-li vůbec sporno, kudy hranice probíhají.
O návrhu na soudní obnovu nebo úpravu hranic rozhodně soud v řízení nesporném. Příslušným jest soud okresní, v jehož obvodu sporné hranice leží. Hranice soudem obnovené budou v přírodě na místě samém vyznačeny a mimo to budou přesně popsány v jednacím soudním protokole“.

A konec dobrých časů,… to platilo od vzniku ČR až do konce roku 1950, a § 850 nebyl přepsán do nového občanského zákoníku.

Dnes máme v novém občanském zákoníku dle mne „pochybně“ a „nešťastně“ přepsaný § 851 na § 1028, i když všichni tvrdí opak…

Původní znění § 851:
Staly-li se hranice skutečně již neznatelnými nebo spornými, budou stanoveny podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistiti, rozdělí soud spornou plochu podle slušného uvážení. Pokud každé straně nadále jest vyhrazeno uplatniti své lepší právo v řízení sporném, bude zvláště ustanoveno.
§ 1028
Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

Slovo spornými mělo zůstat, bylo vnímáno jako subjektivně i objektivně sporná hranice. Dnes nemáme řízení soudní nesporné…,
možná nechceme preventivně, rychle a efektivně pracovat pro vlastníky nemovitostí.

Prozatím, jenom jedna myšlenka: – v minulosti soudy hranice mohly upravit – opravit – obnovit – stanovit a dnes jenom „určit“.

Soudní znalec v oboru geodézie napsal právníkům pro inspiraci.