Standardní dotaz na znalce

Dobrý den, mám spor se sousedem o hranici pozemku, spor vznikl až po digitalizaci operátu, kdy jsme byli v nejméně přesné zóně. Po zaměření se dle mě změnily hranice v můj neprospěch, měl bych posunout plot o cca 1 metr k sobě na zahradu. Se sousedem se už cca 3 roky o tom dohadujeme, už tady byli cca 3 geodeti a pokaždé se měření lišilo. Nyní už spor bude směřovat k soudu, proto se chci optat, zda by byla možná nějaká konzultace s Vámi, zda se dá nějak rozporovat úpravě hranic po digitalizaci.

ANO, vždy se může rozporovat evidovaný stav v KN, který často není v souladu se skutečností a eviduje jiný rozsah vlastnického práva pozemku. Žádná obecná odpověď na váš dotaz není možná.

„Kdokoliv může kdykoliv rozporovat cokoliv a jde jen o to, nakolik bude s tím svým rozporováním úspěšný.“  

1. Digitalizací podrobných lomových bodů evidované vlastnické hranice v KN (většinou z analogové pozemkové mapy EN) vznikly jejich souřadnice (většinou NE přímým zaměřením v terénu), které mají NEpřesnost (lépe odchylku) až cca 3 m.
2. „Zaměřit“ (správně vytýčit) může jenom úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále jen ÚOZI), který vytýčí evidované souřadnice vlastnické hranice v digitální mapě (KMD, nebo v DKM) do terénu a dost často se zjistí, že body vlastnické hranice jsou mimo stávající oplocení (rozhradu).
3. Katastrální úřad nemá díky stávající evidenční povaze KN pravomoc autoritativně rozhodovat o právech a rozsahu nemovitostí. Za soulad evidovaného stavu v KN se skutečností zodpovídají vlastníci nemovitostí, což platí od roku 1964 (§7 zákona o EN a dnes § 37 o KN). Vlastnící a jiní oprávnění jsou povinni zabezpečovat soulad evidovaného stavu se skutečností. Do roku 1951 tento soulad v ČR zabezpečovaly v Pozemkové knize Knihovní soudy a v Pozemkovém katastru Katastrální měřické úřady.
4. Katastrální úřady, ani jim nadřízené správní orgány, nemají zákonem danou pravomoc rozhodovat o vlastnických vztazích (i o rozsahu vlastnictví) k nemovitostem. Rozhodnutí těchto orgánů mají pouze evidenční charakter, na jejíž základě jsou skutečnosti vkládány
   do KN. Základním smyslem vedení KN je poskytování informací o vlastnických a dalších právech k jednotlivým nemovitostem veřejnosti.
5. V kontextu s Nálezem Ústavního soudu: je potřebné pochopit, že právnímu posouzení věci (advokátem), by mělo vždy předcházet skutkové zjištění průběhu vlastnické hranice, které jim zjistí soudní znalec v oboru Zeměměřictví (geodézie, kartografie a katastru).